Jak vydat knihu: nakladatelství, crowdfunding nebo samonáklad?

Ne že bych se snad považovala za experta na vydávání knih. Ale občas mi chodí dotazy, jak jsem své knihy vydala, tak jsem po téměř roce oprášila blog. Mám už poměrně bohaté zkušenost s tradičními nakladatelstvími, s crowdfundingem a jednu menší publikaci jsem si vydala i vlastním nákladem. A tak jsem se ve článku pokusila shrnout, jaké výhody a nevýhody já osobně vidím v jednotlivých způsobech, jak docílit toho, aby kniha spatřila světlo světa.


1) TRADIČNÍ NAKLADATELSTVÍ

Pro různá tradiční nakladatelství jsem ilustrovala už zhruba desítku knih. Nikdy jsem sice nebyla v roli autora, pouze ilustrátora, ale i tak mám trochu představu, jak práce na knize vypadá a jaké podmínky autoři mají. 

Když jsem před mnoha lety s ilustracemi začínala, vytvořila jsem si portfolio a rozeslala ho snad do všech nakladatelství, která vydávala dětskou literaturu. Z mnoha mi ani neodpověděli a ta, která odpověděla, obvykle napsala něco v tomto duchu: "Máte to hezké, ale momentálně nemáme v edičním plánu žádný titul, pro který by se váš styl hodil. Uložíme si vás ale do databáze a v případě zájmu se Vám ozveme." Což bylo dost frustrující. Nicméně nakonec se skutečně z jednoho nakladatelství po nějaké době ozvali a vznikla z toho moc hezká dlouholetá spolupráce a série bohatě ilustrovaných krásných knížek.

Pokud jste začínající autor, obvykle postupujete stejně. Rozešlete rukopis své knihy do všech nakladatelství, která se zaměřují na žánr, do nějž váš rukopis spadá. Problém je v tom, že knižní trh je dnes obrovsky přesycený. Knih vychází mraky a nakladatelům chodí obrovské množství rukopisů. Zatímco kdysi dávno se tituly běžně tiskly v nákladu několika desítek tisíc kusů, dnes jste rádi, když vám do začátku vytisknou aspoň dvě tisícovky. A pokud se dostanete nad 10 000 prodaných kusů (někdy se uvádí i hranice 5 000 ks), máte bestseller. Na stovky tisíc kusů (což dříve nebyla nijak nedosažitelná meta) se dostanou opravdu jen ta nejznámější jména (bavíme se samozřejmě o českém trhu). Takže pokud vůbec máte to štěstí, že z nějakého nakladatelství dostanete kladnou odpověď, ani zdaleka to neznamená, můžete dát výpověď v práci a začít se živit psaním. Procenta z prodeje v tradičních nakladatelstvích jsou totiž obvykle velmi nízká. Pokud se dostanete na 10% z výtisku, dá se mluvit o velmi slušné provizi. Není to proto, že by se vás v nakladatelství snažili oškubat a vyrýžovat na vás, co půjde. Obvykle si skutečně nemohou dovolit víc. Náklady na vydání knihy jsou opravdu vysoké. Nejen na samotnou výrobu, ale především na její distribuci, která spolkne obrovské množství peněz.

Místo provize z prodaných knih mohou některá nakladatelství autorům nabízet i jednorázový honorář, případně kombinaci obojího - záleží, jak si podmínky nastavíte. Ilustrátoři dostávají jednorázový honorář.

Dalším úskalím v tradičním nakladatelství je to, že s největší pravděpodobností budete muset dělat nějaké kompromisy co se obsahu a podoby knihy týká. Jsou nakladatelství, která vám ponechají volnější ruku, jiná vám budou do práce zasahovat víc. I to má svou logiku - hlavním cílem (alespoň drtivé většiny) nakladatelství je knížky prodat - a pokud možno prodat jich co nejvíc. Silné slovo má tudíž marketing. A představy autora a marketingu se někdy mohou zásadně lišit (především když jde o obálku, která knihu prodává).

Nyní k pozitivům: Pokud se vám tedy podaří najít pro svou knihu tradičního nakladatele, nemusíte se (kromě samotného napsání knihy, samozřejmě), v podstatě moc o nic starat. Celým procesem vás provede zkušený redaktor, nakladatelství vám zajistí tisk, skladování i distribuci, vyřeší všechny administrativní náležitosti s vydáním knih spojené (jako například vyřízení ISBN). Odpadne vám tak obrovské množství starostí, zařizovaní a stresu. Chybou by ale bylo myslet si, že o propagaci se vám bude starat pouze již zmíněné marketingové oddělení nakladatelství a vy už budete moct hodit nohy na stůl a nijak se dál angažovat. Vydáním knihy vám začíná další kapitola - pro mnohé autory daleko náročnější než samotné napsání knihy: její křest, besedy, autorská čtení, knižní veletrhy, tvoření obsahu na sociální sítě, spolupráce s influencery, rozhovory pro média, oslovení recenzentů... to všechno jsou prostředky, kterými povědomí o knize můžete šířit. Iniciativa bude především na vás. Ale to samozřejmě platí vždy, ať pro vydání knihy zvolíte jakoukoliv cestu.

 

2) ZAKÁZKOVÉ NAKLADATELSTVÍ 

funguje tak, že nakladatelství vám vyrobí knihu na klíč, kterou si ale sami zaplatíte. Z každého výtisku pak dostáváte procenta z prodeje, jejichž výše u jednotlivých nakladatelství liší, ale obecně jsou mnohem vyšší než u tradičních nakladatelství. U nás je takových nakladatelství víc (zmíním alespoň BooklaSonet studio, nakladatelství Klika, Publikace24 nebo Tiskový express). Je potřeba dobře prostudovat nabídku a podmínky spolupráce - například to, zda nakladatelství také zajišťuje distribuci knih na pulty knihkupectví. Výhody jsou jako v případě tradičního nakladatelství, že většinu práce za vás odvedou oni, ale vznik knihy si financujete sami. Plusem je nepochybně i to, že celý proces knihy si řídíte úplně sami, nemusíte dělat kompromisy. Podoba a obsah knihy je jen na vás a máte úplně volnou ruku téměř ve všem. Na druhou stranu trochu hrozí, že možná nedostanete vždy tak ráznou zpětnou vazbu a konstruktivní kritiku, kterou člověk občas potřebuje, aby si udržel nadhled a sebereflexi.

Speciální verzí zakázkového nakladatelství je pak nakladatelství Pointa, která funguje na crowdfundingovém principu. Opět ve zkratce vysvětlím, o co jde. Na vydání knihy se vám skládá komunita vašich fanoušků, sledujících i přátel. Obvykle v průběhu jednoho měsíce probíhá předprodejová kampaň, během které mají lidé možnost si knihu (která zatím fyzicky neexistuje) koupit. Pokud se cílová částka potřebná na její realizaci vybere, kniha se může vyrobit. Pokud ne, peníze se všem, kdo přispěli, vrátí zpět na účet. Nejznámější platforma, která funguje na tomto principu, je u nás Hithit. I tam můžete prostředky na vydání knihy sehnat, ale osobně bych doporučila - pokud se tedy rozhodnete do crowdfundingu jít - zvolit Pointu, což je platforma zaměřená výhradně na vydávání knih. V Pointě vyšly mé dvě knihy Já to měl první!  a Já to měl první! 2

 
Pokud si zákazník koupí knihu na e-shopu Pointy, autor má z každého výtisku 30%. Pokud v jiném internetovém knihkupectví, dostane 20%. Na takovou částku se v žádném tradičním nakladatelství nedostanete. Zní to báječně? To určitě je, ale ani to není zadarmo.
Jak už jsem napsala, peníze si budete muset zajistit sami během crowdfundingové kampaně. A dobře se na ni připravit dá spoustu práce. V ideálním případě byste měli začít minimálně několik měsíců (klidně i roků) předem. Protože pokud v době spuštění předprodeje už nemáte vybudovanou komunitu opravdu věrných fanoušků, šance, že se vám cílová částka podaří vybrat, je velmi malá. Když jsem spouštěla kampaň na první díl Já to měl první!, měla jsem na facebooku přibližně 8.000 sledujících, které jsem nabrala v průběhu roku a půl. V době spuštění druhé (o přibližně dva roky později) už téměř 15.000. Zatímco během první kampaně se peníze vybraly do tří dnů, druhá byla paradoxně náročnější. Peníze se vybraly až v polovině kampaně (je pravda, že cílová částka byla v důsledku rostoucích cen způsobených covidovou krizí a válkou na Ukrajině dvojnásobná) a rozhodně jsem se i já s tak velkou komunitou podporujících fanoušků měla co ohánět. 

Stejně jako v případě tradičních nakladatelství i Pointa zajišťuje skladování a distribuci knih - pokud si to ve smlouvě nenastavíte jinak. Část nákladu si můžete ponechat pro propagační účely (nikoliv však k prodeji). Já své prodejní výtisky od nakladatelství odkupuji za nižší autorskou cenu.

 

3) VLASTNÍ NÁKLAD

Pokud vydáváte knihu (nebo jinou publikaci) vlastním nákladem, vše si financujete a zajišťujete sami. Práce a starostí okolo je tudíž opravdu mnoho. Musíte si sehnat a zaplatit grafika a sazeče, najít dobrou tiskárnu, vyřídit ISBN, zajistit distributora (můžete jít cestou velkého distributora (např. Kosmas, pak se ale připravte, že marže bude vysoká - zvlášť pokud máte pouze malý náklad může to být i polovina prodejní ceny knihy), nebo osobně oslovovat a zásobovat kamenná knihkupectví (což je v praxi a ve větším měřítku dost těžce realizovatelné). Pokud si knihy bude prodávat úplně sami, budete potřebovat dostatečně velké skladovací prostory, zařídit si e-shop a knihy balit a rozesílat vlastními silami. 

Samonákladem jsem vydala tento komiksový sešit o litomyšlském zámku. Text k němu napsala spisovatelka, se kterou dlouhodobě pracuji, ale jinak jsem sešit ilustrovala, nachystala do tisku, zařídila tiskárnu, ISBN, skladuju ho u sebe doma (náklad byl 1000 ks), prodávám ho u sebe na e-shopu, nabídla jsem ho litomyšlským knihkupectvím, informačnímu centru, muzeu a samozřejmě i zámku. Tam všude je k dostání a když jim dojdou výtisky, přinesu další. Jak vidíte - práce je to opravdu spoustu. 

Pokud bych ještě někdy do samonákladu šla, určitě bych se snažila využít možnost nějakého grantu či dotace. Ani to ale není úplně jednoduchá disciplína a zorientovat se v grantech a podat žádost může být pro člověka bez zkušeností náročné. Tisk sešitu jsme si s autorkou financovaly samy (vzhledem k tomu, že se nejedná o knihu s pevnou vazbu náklady nebyly tak velké), ale v případě knihy bychom se už pořádně plácly přes kapsu.
Velkou výhodou samonákladu ovšem je, že pokud si knihu distribuujete sami, veškerý zisk z prodeje knih jde pouze vám

___

Článků o tom, jak vydat knihu najdete na internetu spoustu. Přidávám alespoň pár zajímavých odkazů, kde různí autoři sdílejí své osobní zkušenosti s vydáním knih. Některé jsou už staršího data, ale většina informací z nich je stále aktuální a užitečná